Definice
Mitragyna speciosa Korthals je tropický stálezelený strom z čeledi mořenovitých (Rubiaceae), rodu Mitragyna. Druh poprvé popsal nizozemský botanik Pieter Willem Korthals v roce 1839 na základě herbářového materiálu sebraného během expedice po Jávě a Sumatře. Lidově je rostlina v jihovýchodní Asii známa jako kratom, ketum (Malajsie), biak-biak nebo thom (Thajsko).
Taxonomie a zařazení
Systematické zařazení druhu:
- Říše: Plantae (rostliny)
- Oddělení: Magnoliophyta (krytosemenné)
- Třída: Magnoliopsida (vyšší dvouděložné)
- Řád: Gentianales (hořcotvaré)
- Čeleď: Rubiaceae (mořenovité)
- Rod: Mitragyna
- Druh: M. speciosa
Rod Mitragyna zahrnuje přibližně 7-10 druhů rozšířených v tropech Asie a Afriky. Pouze M. speciosa je významným zdrojem indolových alkaloidů typu mitragyninu; ostatní druhy (např. M. parvifolia v Indii nebo M. inermis v Africe) mají odlišné fytochemické profily.
Z hlediska poddruhů se v komerční literatuře někdy uvádí dělení podle původu (např. „borneo", „bali", „malay"), z botanického pohledu se však jedná o ekotypy téhož druhu, nikoliv o formálně popsané subspecies.
Morfologie
Kořen a kmen
Strom vytváří hluboký kůlový kořen s rozsáhlou postranní soustavou, která umožňuje přežívat období sucha. Kmen je rovný, válcovitý, dosahuje průměru 50-90 cm u dospělých jedinců. Borka je šedohnědá, hladká u mladých stromů, později podélně rozpukaná.
List
Listy jsou jednoduché, vstřícné, krátce řapíkaté, eliptické až vejčité. Velikost zralého listu se pohybuje mezi 14 a 20 cm na délku a 7-12 cm na šířku. Žilnatina je zpeřená, výrazná střední žilka prosvítá na rubu listu. Barva střední žilky se mění s věkem listu (od bělavě zelené přes sytě zelenou po načervenalou) a je základem komerčního dělení suroviny.
Květ
Květenství tvoří kulovité hlavičky o průměru 2-4 cm, sestavené z desítek drobných žlutých až žlutozelených pětičetných květů. Tato stavba je charakteristická pro celou čeleď Rubiaceae. Květy jsou opylovány hmyzem, plodem je drobná tobolka s několika semeny.
Růstové podmínky
Druh vyžaduje stabilní tropické klima:
- Průměrná roční teplota: 24-28 °C
- Roční úhrn srážek: nad 1500 mm s rovnoměrným rozložením
- Vzdušná vlhkost: trvale nad 70 %
- Půda: hluboká, propustná, mírně kyselá (pH 5,5-6,5), bohatá na humus
- Nadmořská výška: 0-800 m n. m.
Strom je citlivý na trvale podmáčené stanoviště (hnijí kořeny) a na mráz, který v Evropě prakticky vylučuje pěstování ve volné půdě.
Pěstování versus divoký výskyt
V přirozeném areálu roste Mitragyna speciosa jak planě (v nížinných lesích kolem řek), tak v polokulturní formě na vesnických pozemcích. Komerční plantáže existují především v Indonésii (zejména na Borneu), kde se sazenice množí semeny nebo řízky. Plantáž začíná dávat využitelnou listovou hmotu po 2-3 letech, plnou produktivity dosahuje po 5-7 letech a dále plodí desítky let.
Často kladené otázky
Kdo rostlinu poprvé popsal?
Pieter Willem Korthals, nizozemský botanik, v roce 1839 v práci Observationes de Naucleis Indicis. Druhové jméno speciosa znamená „nápadná" nebo „výrazná".
Kolik se rozlišuje subspecies?
Formální subspecies nejsou taxonomicky popsány. Komerční názvy jako „borneo" nebo „bali" označují regionální ekotypy téhož druhu.
Lze pěstovat v Evropě?
Ve volné půdě nikoliv (mráz). Ve sklenících botanických zahrad ano, ale květu a produkce listové hmoty se zpravidla nedosahuje.
Liší se botanicky od kávovníku?
Oba druhy patří do čeledi Rubiaceae, ale do jiných rodů a tribů. Kávovník (Coffea) má jiné květenství (úžlabní svazečky) a jiný alkaloidní profil (kofein vs. mitragynin).
Reference
- Korthals P. W. (1839). Observationes de Naucleis Indicis. Verhandelingen van het Bataviaasch Genootschap van Kunsten en Wetenschappen.
- Sukrong S. et al. (2007). Molecular analysis of the genus Mitragyna existing in Thailand based on rDNA ITS sequences and its application to identify a narcotic species: Mitragyna speciosa. Biological & Pharmaceutical Bulletin, 30(7), 1284-1288.
- Raffa R. B. (Ed.) (2014). Kratom and Other Mitragynines: The Chemistry and Pharmacology of Opioids from a Non-Opium Source. CRC Press.
